Štědrý den ráno. Sluníčko se klube přes mraky a vytváří opět úžasnou světelnou podívanou a taky jarní teploty. Jedeme vyzvednou Káju, pak se zastavíme u Peťana a vnuček a pak už k mamce. Cestou zase držím v ruce mobil a fotím každý sluneční „flek“ na kopcích a taky mraky 🙂 .
U Peťana je veselo, vnučky se vrhly na stejdu Káju, kterého neviděly hodně dlouho 🙂 . Dokonce si ho chtěli „nechat“ 😀 .
Celý den jsme se postili (teda já jsem nějak na jídlo zapomněla 😀 ), takže byla reálná možnost, že bych mohla vidět „zlaté prasátko“. Hele, já ho fakt viděla!!! Úplně poprvé v životě jsme o štědrovečerní večeři „nestolovali“. Mě při smažení napadlo, jak by bylo úžasný si ten salát a klobásu dát do misky a jíst to kávovou lžičkou (takhle to mám nejraději už od dětství 😀 ) a nemuset se „škrtit“ ve svátečním ohozu, a tak jsem šla svou myšlenku říct nahlas ostatním. Kupodivu se to setkalo se souhlasem. Vážně?! No to mě pos…! Tohle jsou fakt ty nejúžasnější vánoce 😀 . Takže těch „zlatých prasátek“ bylo hned několik :))).
Na Boží hod je za okny vidět tenká vrstva sněhu a ještě pořád trochu sněží. Takže po letech tady máme vánoce na sněhu 🙂 . A my se vracíme domů do Rapetky ♥.
Petr zatápí a já jdu udělat kávu, nandavám trochu cukroví na talířek ke kávě a taky zázvorový čaj do nových hrníčků od Ježíška. Děláme si takovou „božíhodovou“ pohodu 🙂 .
Venku se citelně ochlazuje, v Rapetce ale máme příjemné teplo. Pouštíme si filmy – každý svůj 😀 . Já o vánocích totiž „sjíždím“ vánoční romanťáky 😀 a ty Petr moc nemusí. Kolem osmé večer je na venkovním teploměru už osum pod nulou! Občas slyšíme takové zvláštní „bouchnutí“. Petrovi okamžitě dochází, že díky předvánočnímu kuchyňskému maratonu zapomněl vypustit sud, do kterého dvakrát natekla voda z roztátého sněhu ze střechy a taky párkrát pršelo, a teď se voda mění v led!
Taky jsem konečně zapálila svíčku s andělskými křídly, kterou jsem vloni dostala od Petra jako „omluvenku“ a šetřila jsem si ji na vánoce 🙂 . Báječná světelná dekorace.
Petr brzo usíná. Přikládám do kamen a koukám se na svíčku. Má zvláštně dlouhý a „pichlavý“ plamen. A pak se dívám na strop nad svíčku a…… okamžitě svíčku zháším!!! Kruci, vymalovala nám černý flek na stropě ve výšce třičtvrtě metru!!! No, snad to půjde dolů! „Pekelná“ svíčka s andělskými křídly 😀 .
V půl jedenácté ukazuje teploměr jedenáct pod nulou! Na noc přikládám do kamen dřevěné brikety a jdu spát. Ještě, že máme pomocníka do zimy náš termoregulátor Viktor (je to vlastně „konvektor“ a když se změní „e“ za „i“, je z „vektora“ Viktor 😀 ). No, ne, že bych jako vůbec nespala, ale to bouchání rostoucího ledu v sudu mě fakt vytrhuje ze spaní :))).
V půl jedenácté ukazuje teploměr jedenáct pod nulou! Na noc přikládám do kamen dřevěné brikety a jdu spát. Ještě, že máme pomocníka do zimy náš termoregulátor Viktora (je to vlastně „konvektor“ a když se změní „e“ za „i“, je z „vektora“ Viktor 😀 ). No, ne, že bych jako vůbec nespala, ale to bouchání rostoucího ledu v sudu mě fakt vytrhuje ze spaní :))).
Viktora slyšíme celkem časně ráno, snad už kolem třetí! Hernajs, tam fakt musí bejt velká zima! Beru si pod deku ještě jednu, ale v zápětí ji zase dávám stranou (no jo, ty návaly v zimě aspoň zahřejou 😀 ). V půl sedmé ráno mě šokuje teploměr – čtrnáct a půl pod nulou!!! No nazdar! Kupodivu jsme noc přežili (mami, tvoje strachy, že nás budete vysekávat z ledu, už můžeš nechat plavat 😀 ).
Přichází esemeska od Jardy, který nám dodal topný kabel na hadici od nádrže, jestli kabel funguje a on vážně funguje, protože voda TEČE!!! 😀
A pak Petr umývá černý strop od svíčky, naštěstí to jde dobře.
Zima v maringotce je taky úžasná 🙂 . Po čtyřech měsících je nám tu stále báječně 😀 .
Zkusím se zamyslet nad (dosavadním) životem v maringotce. Nějak mě láká srovnat „před“ a „po“ 😀 . Uvidíme!