Pondělní ráno. Máme ještě několik hodin na dobalení. Je to už skoro rutinní záležitost, kdy od ranní kávy odbíhám k zabalení toho nebo onoho kousku 🙂 . Na poslední ranní kávu přišla i Simča, která si odnáší „pár“ kousků s sebou. Stačím ji vyfotit už jen z balkonu. Totiž poslední dny, kdo k nám přišel, neodešel s prázdnou 😀 . Do toho všeho se bytem rozléhá dunění Bagru, který drapákem odstraňuje asfalt ze silnice, až mi z toho duní v hlavě. I tohle je jedna z věcí, díky nimž se mi lehčeji odchází. Podle dělníků to tu má být ještě dva měsíce rozkopané.
Doufali jsme, že těch věcí tady bude už jen trochu, ale „skutek utek“. Nakonec máme opět naložené auto až po střechu!!! Bože, pořád toho máme tolik!!! Myslím, že ještě hodně toho pošleme „svou cestou“.
Odpoledne. Přichází makléřka, která od nás přebere byt. Ještě si fotím stavy měřáků a sepisujeme předávací protokol. Odevzdáváme klíče. Pořád čekám, že ten pocit smutku přijde, a ono NIC! Tak ještě jeden pohled do oken…… a jedeme do nového útočiště – k mamince 😀 .
Rozhoduju se spát na nafukovací karimatce, přes kterou si komfortně pokládám ještě přistýlku z paměťové pěny. Mohla bych spát na gauči, ale takhle mi to přijde jednoduše „dobrodružnější“ :))).
Připadáme si jako na dovolené v kempu 🙂 a proto hned další den odpoledne jedeme na návštěvu do Hostomic ke Zdeně, což je maminky sestra. Samozřejmě se hned ve mě probouzí paparazzi, když chce Zdena vědět, jak si udělat screen displeje 😀 . Je super moct sedět celé odpoledne venku 🙂 .
Středa je úřední den a tak vyrážíme na kolečko po úřadech. Není na tom vlastně nic zábavného, ale stíháme to vše v jeden den 🙂 . Mezitím jde mamča k holiči, protože ta „coronová hříva“ ji už nebaví 😀 . Večer si otvíráme lahvinku vína a je nám krásně 🙂 .
Pátek je dnem, kdy vyrážíme na další návštěvy. Domluvili jsme se se Šárkou, že přijedeme na pokec a vezmeme mamču s sebou. Užíváme si báječný dopoledne opět venku na vzduchu 🙂 . Navíc se dozvídáme od Tondy skvělou zprávu, že budeme mít revizi komína na Rapetce 😀 .
Co k obědu? Jedeme do Husitské Bašty na pizzu 😀 .
Fotím, ale pizzu jsem nějak opomněla! No tak si to vynahradím při odjezdu a „cvaknu“ si aspoň radnici.
Taaak, jsme sytí a tak můžeme na další návštěvu 🙂 . Tentokrát jedeme do Bořislavi za Martinem. Nebyli jsme tu už celý rok! Fotím zase skoro všechno – houpačku v záplavě vinné révy, Martina, boudu s posezením, kterou vytvořil z přístřešku pro auto, záhon s netřesky……
Až po návratu zjišťuju, že mám nějaký problém s mobilem. Nedaří se mi poslat bráchovi žádnou fotku!!! Co to? Že by problém s připojením? Krucinál! Pak si uvědomuju, že problém mám už od návštěvy v Hostomicích, kdy jsem „cvakala“ jednu fotku za druhou. V galerii mobilu se mi po krátkém zobrazení snímku objevuje hláška, že snímek je poškozený!!! Bože, tolik snímků a jsou fuč? Nechci se vzdát úplně všech a tak dělám jedinou možnou věc: dokud je fotka na displeji, udělám si screen, oříznu ji a uložím. Bohužel to nejde se všemi, protože některé jsou hodně rozmazané :(((. A ty od Martina jsou hrozné všechny, ale aspoň dva „máznuté“ pohledy: na houpačku a bývalý přístřešek pro auto.
Žně se blíží každým dnem a my se už nemůžeme dočkat! A smutek z opuštění bydliště, které nám bylo tři a třicet let domovem? Ještě se nedostavil 🙂 .