Advent je v plném proudu. Spousty hospodyněk už má napečeno, jen mě to letos nějak nejde. Už několikrát jsem si vyndala suroviny, ale po chvíli jsem je zase uklidila. Tak kdo ví, jak to letos bude 🙂 . Petr mě požádal, abych mu upekla do práce nějaké muffiny. No, to jsem si s nima asi zavařila, když jsem je začala péct :))). Nedávno jsem si koupila nové formičky – trošku menší, tak jo, upeču je 🙂 .
Formičky jsou malé a je jich dvanáct. Při nandavání těsta do formiček ho prokládám ořechy a chtěla jsem tam dát ještě čokoládovou „čočku“, ale tu ne a ne najít. No což, budou jen ořechové 🙂 . Než se muffiny upečou, uklízím „bodel“ a: „hele, čoko čočka je na světě“. Celou dobu jsem na tu plechovku koukala 😀 . Hlavou mi po chvílí projíždí myšlenka, že bych mohla udělat ještě jednu várku čokoládovou. A najednou koukám, že už zase tahám všechny suroviny. Další muffiny jsou v troubě a…. dopr.. já do těsta nedala máslo!!! Kruci, bude to suchý jak piškot!
Fajn, udělám tedy ještě jednu várku čokoládových. Teda, už dlouho jsem ze pečení nebyla tak utahaná, jako teď. Trošku nezvyk, když pokaždé musím pořádně přiložit, aby mi teplota neklesla 🙂 . Dopolední maraton s muffiny skončil až ve tři odpoledne. Uff!!! Ale dobrý pocit z toho mám 😀 . Zítra jdu na dopolední kávu, tak s sebou určitě pár kousků vezmu 🙂 .
Poslední víkend před vánoci. Opět mám pocit, že bych už jako teda měla něco upéct. Nejdřív ale musím vyprat. Na praní je třeba daleko víc času než v bytě, kde jsem měla „automatku“. Jo a taky toho místa na sušení je daleko míň. Malý sušák v koupelně toho fakt moc nepobere a když se perou i osušky, musím nějak improvizovat. Šňůru mám, ale kam jí natáhnout? Napadá mě jen nad postele mezi skříňky. Jenže mě nenapadlo, co se stane, když na ty šňůry navěsím těžké osušky :))). Jak se totiž šňůry zatíží, dvířka se otevřou 😀 . No co, jako provizorium je to dobrý. Holt budeme muset něco vymyslet do budoucna 🙂 .
Volám Kájovi, abysme se s ním domluvili na vánoce. Ozve se rána! Zase jeden vrabec vrazil do skleněných dveří! Kruci, budu muset něco vymyslet i na tohle! Před dvěma dny to jeden vrabec nezvládl. Snad bude mít tenhle větší štěstí. Je zajímavé, že to je vždycky vrabec. Sbírám ptáčka z verandy do rukou. Kouká, a jen lehce hýbe zobáčkem. Beru ho dovnitř do tepla, ale pro jistotu jsem u pootevřených dveří, aby mohl kdyžtak letět ven. Trvá mu dlouho, než začne zapojovat svaly v těle. Mluvím na něj a on otáčí hlavu za mnou, jakoby skutečně poslouchal, co mu říkám a chtěl mi taky něco říct 🙂 . Petr tlumočí vše Kájovi do telefonu: „tomu neuvěříš, von s tou mámou snad mluví“ :))). Asi po půlhodině nakonec odletěl 🙂 .
Sedám k počítači a hledám něco na ty dveře. Objevuju průhledné UV samolepky, které nebrání světlu, ale ptáci je vidí „modře“, a hned objednávám dva archy.
Za další „zachráněný“ život se nám příroda odměňuje dalším nádherným západem a ráno i východem slunce 🙂 .
Já si nemůžu pomoc, ale každý den se pro mne na nebi dějou zázračná divadelní představení. Někdy jen zírám, jindy „musím“ zvěčnit ten okamžik :))). Spoustu let jsem tohle všechno kolem nás vnímala jako „TO normální a všední“, takže jsem to vůbec NEVIDĚLA!!! Nepovažuju se za fotografa, jen za „zprostředkovatele okamžiků“ a to mě prostě baví 🙂 . Pro mě je příroda úžasný malíř a nebe je jeho plátno. Takže fotím i když jedeme někam autem, jako právě v den, kdy jedeme za bráchou, s malou zastávkou pro brikety 🙂 . Nebe je dneska tak nádherné, plné mraků a úžasných barev 😀 .
Návštěvu si užívám bez mobilu v ruce :))), ale na zpáteční cestě se zase „kochám“ výhledy. Petr už mě zná a tak ví, že občas prostě musím vylézt z auta, abych mohla vyfotit další okamžik, který bych za jízdy „nedala“.
Hned další den se mi povede vyfotit „slunečního anděla“. Aspoň já ho vidím 🙂 . Je to super v tenhle předvánoční čas 😀 .
No jo, je to jasný, místo pečení vánočního cukroví letos sleduju přírodní divadlo 🙂 . Přiznávám se, letos to jsou první vánoce, kdy jsem neupekla ani jediný kousek cukroví. Naštěstí máme báječné kamarády a sousedku, kteří nás cukrovím zásobili 🙂 .
Máme za sebou kuchyňský maraton. Zítra je Štědrý den, který strávíme u mamči i s Kájou, a tak je třeba vše připravit předem. Venku se zvedá vítr a celkem slušně prší 🙂 .
Krásné svátky Vánoc ♥