Noc byla velmi hlučná. Diskotéka sice skončila v deset hodin, ale opilí sousedé hlučeli ještě dlouho po druhé hodině ranní. Navíc kousek za chatkou bylo ohniště, kde si u ohně a kytary zpívala další parta. To byl celkem nepříjemný koktejl. Naštěstí jsem to přežila 
. A aby toho nebylo málo, po téměř probdělé noci mě v šest ráno budí zvláštní silný monotónní zvuk. Kouknu z okna a tam vidím letět balón a druhý balón „vyrůstá“ mezi korunami stromů, jak se do něj napouští horký vzduch :))). No, když už jsme oba vzhůru, tak si uvaříme ranní kávu. Testuji totiž svůj nový mini vařič, který jsem si koupila na své další „camino“ 
.
Asi v devět ráno mi Petr s radostí oznamuje, že naši hluční sousedi balí a odjíždějí :))). Po desáté přijela kamarádka Lenka, která s námi projde skalami od Hrubé skály, ke kterým pojedeme autem, k Valdštejnu.
Přijíždíme k Hrubé skále, kde už je opět dost plné parkoviště. Nepodaří se nám hned zaparkovat a pak k autu přijde parkovací služba a říká nám, abysme zajeli vraty k vedle stojícímu objektu, tam že je ještě místo. Supeeer, díky tomu parkujeme v příjemném stínu . Ještě si dáme kávu a vyrážíme do skal, kde jsem byla před několika týdny a cestou k Valdštejnu mě zastihl déšť.
Tentokrát mám pocit, že cesta skalami nějak krátká . No jo, minule jsem šla na Hrubou Skálu pěšky až z Křečovic . Takže za chvíli už jdeme po silnici směrem k „arboretu“.
Cestou Petrovi a Lence ukazuju, co jsem zažila minule, kde jsem se seznámila s milými dámami, které mi pak dělaly společnost až na Valdštejn . A protože se mi tady moc líbilo, věděla jsem, že se tahle procházka bude líbit i jim oběma.
Prošli jsme všechny vyhlídky a fotili jako o život . Prostě pohodová procházka pro jakoukoliv věkovou kategorii .
Pomalu se blížíme k Valdštejnu a těšíme se, jak si dáme něco k snědku, protože už je skoro půl jedné. Já s Petrem si dáváme utopence, Lenka párek a palačinku. Navíc ještě si všichni dáváme moc dobré višňové pivo :). Na jídlo ale moc klidu nemáme, protože na nás hojně útočí všudypřítomné vosy 
. Rychle dojídáme a já si ještě jdu vyfotit valdštejnský most zdola.
Stejnou cestou se vracíme zpátky na Hrubou Skálu, jen skály obcházíme po silnici. Po včerejšku mě nějak dost bolí stehna při lezení ze i do schodů . Pak ještě navštívit toaletu na Hrubé Skále, kde si opět fotím výhled z okna (už minule se mi moc líbil ) a pak se chystáme do restaurace u kempu. Tam je bohužel ještě zavřeno a otevírají až v pět odpoledne. A tak jedeme na něco k pití jinam. Zastavujeme v restauraci U Křemílka, kde je příjemné venkovní posezení ve stínu slunečníků i báječná obsluha.
Přisedne si k nám prima upovídaný pár . jsou z blízkého kempu a tady se jim líbí, ostatně nám se tu také moc líbí. A pak se nás ptají, odkud jsme. Tak říkáme, že z Bíliny a oni překvapení odpovídají, že jsou z Mostu. To jako fakt? Bydlíme kousek od sebe a potkáme se stopadesát kilometrů daleko od domova? Tak tohle prostě nevymyslíš .
Lenka se s námi loučí a jede zpátky domů. My se vracíme do kempu, kam za námi má přijet ještě kamarádka Iveta. Když přijede, jdeme do již otevřené restaurace na pivo.
Zítra už sice odjíždíme, ale ještě se chceme podívat na Suché skály.