Když jsem v červenci byla s bráchou v Českém ráji, Petrovi bylo líto, že tam nemohl taky. A tak jsme se rozhodli, že tam pojedeme ještě jednou spolu.
Sobota 15.8.2020 ráno. Máme sbaleno a vyrážíme směr Český ráj. Ubytování máme zamluvené a zaplacené a protože ve většině ubytovacích zařízeních preferují příjezd až odpoledne, rozhodli jsme se, že vyjedeme ráno a nejdřív si projdeme Prachovské skály. Je pod mrakem, tak se nám dobře pojede a bude to příjemnější i na naše „courání“ :))).
Po hodině se mraky trhají a sluníčko se ukazuje v celé své kráse, uff 😮 . Kolem poledne jsme na místě a parkujeme podle pokynů „výběrčího parkovného“ 😀 . Stojíme docela dost daleko od hlavního parkoviště. Hmm, je tu už pěkně narváno 🙂 . Procházíme podél řady aut a slyšíme dva mladíky, jak nahlas přemýšlí, jaký je rozdíl mezi jejich autem (starý Opel Corsička) a ostatními (okolo jsou samá novější a podstatně větší auta). Petr na to: „To bude asi jen v barvě“ 😀 . Jeden z mladíků se k němu otočí a ptá se, jestli doopravdy vidí nějaký rozdíl mezi těmi auty, protože on dostal pokutu dva tisíce a ostatní nic. Tak se Petr zeptal, jestli platil parkování…. no, neplatil. Nás to parkování přišlo jen na osumdesát korun 🙂 .
U vstupu do Prachovských skal jsme si přečetli, že je zde téměř tři tisíce schodů!!! Tak snad nepůjdeme po všech! Za pokladnou odbočujeme vlevo. Po asi dvou stech metrech je nádherný pohled na skály, na jejich majestátnost. Pokračujeme dál až k rozcestí Zadní točenice, kde se rozhodujeme, kudy dál. Líbí se mi pohled na schodiště u Císařské chodby a jdu fotit. A tak je rozhodnuto, lezeme do schodů. Bože, ty snad nikdy neskončí!!! 😀 . Některé schody jsou skoro vyšší než já a tam se mi hodí Petrova pomocná ruka 😀 .
Vedro začíná být úmorné a nepomáhá ani to, že jsme mezi skalami. Nad nekonečným množstvím schodů je kousek rovinka, kde se vydýchávám a hned pak jdeme na Hlaholskou vyhlídku. Tady má Petr potřebu si zařvat (asi proto, že je „hlaholská“ 😀 ) a ze zdola se ozývá: „To bylo dobrýýýý!“ 😀 . Ten výhled je fakt nádhernej!
Na dalším rozcestí vidím směr k další vyhlídce. Nesnáším kopce a schody, ale vlastně to dělám hlavně pro ty výhledy! Jsou tu úzké chodbičky a každý chce fotit, takže se tvoří i fronty. V jednu chvíli jsem byla „přilepená“ ke skalní stěně, abych nechala prostor jdoucím z opačného směru. Příjemně mě chladila skála do zad, ale stejný chlad mi najednou projel i žaludkem. Musím si odpočinout!
Po chvilce můžeme pokračovat. Do téhle chvíle jsem se jen potila, teď mám pocit, jako by mi těsně nad hlavou vyrostl mrak, ze kterého proudí voda bez ustání. Co chvilku si otírám čelo a obličej, abych vůbec viděla na cestu 🙂 . Jako bych právě vylezla z bazénu! 😀
Nevadí, ještě nás čekají nějaké vyhlídky, které chci vidět 😀 .
Ze Všetečkovy vyhlídky nás čekají shody dolů. Pro mě je trochu problém, že zábradlí je jen po pravé straně, což mi přece jen ztěžuje „slézání“, ale nějak si vždycky poradím 🙂 .
Vracíme se ke vstupu do skal a jdeme do Turistické chaty na něco k jídlu. Máme štěstí, nikdo před námi není a tak jsme hned na řadě. Polévka je pro oba jasnou volbou, Petr si dal gulášovku a já hovězí s knedlíčkama, k tomu ovocné pivo 🙂 .
Příjemně unaveni se vracíme k autu a jedeme se ubytovat do Campingu v ráji. Začínají se stahovat mraky a je slyšet vzdálené hřmění. Než dojedeme do kempu začne pořádný „slejvák“, že i stěrače měly problémy 😀 . Ale netrvalo to dlouho.
Těším se na to, že si chvíli lehnu. Po tom „zdolávání“ vysokých schodů mě docela bolí nohy. Jenže…..
První, co mě nadchne po příjezdu do kempu je výhled na Trosky. Pak i příjemný pán v recepci, od kterého přebíráme informace a klíče od chatky. Co už se mi moc nelíbí je, že blízko naší chatky jsou ubytovaní chlapi, kteří nejspíš přijeli jen proto, aby se opíjeli. Fakt dělají příšerný kravál jak oni, tak magneťák, který mají puštěný naplno!!! No DĚS!!! Navíc se večer chystá diskotéka u restaurace, která je pár desítek metrů vzdušnou čarou od naší chatky. To jsem teda zvědavá na dnešní noc.
Místo odpočinku rovnou vybalím věci, dáme si sprchu a jdeme na pivo do restaurace, kde probíhají přípravy na diskotéku. Chvilku po osmé hodině si jdeme lehnout. Zítra přijede kamarádka Lenka, která s námi půjde procházkou z Hrubé skály na Valdštejn.