Ráno je líné 🙂 . Pojedeme na snídani do Příbrami a pak nás eL vezme zpátky do Kytína. Kája si potřebuje vyzvednout hotovost, protože se v některých místech nedá platit kartou. V Příbrami zajdeme do Cafe del Mare a dáváme si míchaná vajíčka se šunkou a taky dezert. Taky jsem si dala boží ovocný džus 🙂 .
Posíleny se vydame na cestu do Kytína. Kruci, proč jsem se nechala zlákat na ten cheesecake!!! Mě se už do žaludku nevejde vůbec nic! :))) Naštěstí nevyjdeme před třetí odpoledne, aby už nebyl ten hic, a tak mi snad slehne 🙂 . No jo, v pivovaru si objednáváme opět grepovou limonádu, pak si dám ještě druhou. Už to vypadá dobře. A protože je poledne, je dobré si dát oběd. No přece nebudu trhat partu, ne 😀 ? Takže prejt, který voní od vedlejšího stolu, je jasná volba 🙂 .
Já dopisuju článek na blog a Kája kuje pikle 🙂 , že bysme mohly jít dneska bez batohu, že se nám půjde rychleji. Takže se domlouváme na snídani v Dobříši, kam dneska dojdeme. V noci by mělo pršet a tak Kája hledá nějaké ubytování ve městě. Máme štěstí, v turistické ubytovně nám zamluvila pokoj :))). A můžeme vyrazit už po druhé hodině. No….cesta vede po asfaltce a….jo, do kopce! Není prudký, ale dyk já od rána nedělala nic jiného, než že jsem jedla!! Teda fakt to není jednoduchý, i když nemám na zádech velký batoh, jen malý batůžek, kam jsem si dala potřebné věci na večer a ráno. Pak ze silnice scházíme na lesní cestu, a tou jdeme skoro celou dobu až do Dobříše.
Po čtyřech kilometrech (za necelou hodinu) si děláme krátkou pauzu. Sedáme si na pařezy a mě se povede přilepit se smůlou :))). Po dalších kilometrech si Kája fotí malou andělku Manku, kterou s sebou nosí a dokumentuje cestu, a svalí se z „bobku“ na zadek :))). „No nevěděla jsem, že jsi tak kreativní, že tě „složí“ pohled na trávu a slunce 🙂 „. Tohle ji moc pobavilo a říká mi, abych to dala do blogu. Takže tak činím 🙂 .
Čas máme dobrý, a tak si dáme ještě malou pauzu asi čtyři kilometry před dnešním cílem. Pak se mi zalíbí hluchavky, které jsou pěkné a velké, tak je jdu fotit. Pak mi tak praskne v kříži, že mi to až projede hlavou! No maucta! Fotka na nic a záda vejpůl! Pomalu zkouším jít, jo, jde to. Na ubytovně máme být nejpozději v sedum a to máme ještě hodně času, takže můžeme zpomalit.
Procházíme městem Dobříš kolem cukrárny Puntík, kde budeme zítra snídat. Pak už jsme v cíli dnešní cesty. Paní v recepci je usměvavá a už na nás čeká :))). Nejdřív nezbytné „papírování“ pak nás dovede do ubytovny, která je kousek vedle. Je tu i restaurace Modrá kočka, kde se vaří do devíti. No super 😀 a sprchu máme s Kájou jen sami pro sebe :))). Ubytované jsme, jdeme na večeři!
Tak, jsme po jídle, tak hurá napsat článek na blog a pak relaxovat. Zítra zase budeme mít „plnou polní“ 😀 . Třináct kilometrů v nohách a pobavil jsme i pár lidiček, co jsme potkaly. Prostě prima den.