Pátek 2. listopadu 2018
Před pátou ráno mě budí budík. Jdu si dát sprchu a pak vzbudit Lenku. Tak konečně uvidím letiště a navíc…. já poletím!!!
Na letišti se sejdeme s Janou a Ondrou a já pořád nevěřím tomu, že se to fakt děje. Díky Ondrovi zvládám všechny ty letištní „ceremonie“, z kterých si skoro nic nepamatuju.
První let Praha – Londýn. V letadle bohužel sedím v uličce a okýnko je přes uličku. Hm, to vůbec neuvidím ven. Hned vedle mě sedí mladá holčina, která taky letí úplně poprvé a tak si mám s kým sdělovat svoje dojmy z letu :)). Společně litujeme, že nevidíme ven a ti, kteří jsou u okýnka, klidně spí!!! 😀
Po hodině a půl jsme na místě. Čeká nás skoro hodinové martýrium ve frontě, abysme si mohli dát něco k jídlu, protože tady budeme ještě pět hodin čekat na další let do Porta. Za tři burgry, dvoje hranolky a pití platíme sedumset korun!!! To jsem fakt nečekala! Pak si dáváme úžasné kapučíno a protože špatně odhadneme čas, čeká nás neskutečný běh ke Gate 52, odkud startujeme, a tahle brána je samosebou až téměř na konci nekonečné „chodby“ ufff.
Druhý let je super!!! Nenastoupí pasažérka, která má sedět vedle mě u okýnka a tak se přesouvám a Jana si sedá ke mě. Skvělý, já uvidím ven :)))))! Ten mobil skoro neodložím :))).
Jsme v Portu! Musíme si koupit lístek na „metro“ (což se zdá být velmi složité, ale zvládáme to), je to spíš pozemní dráha, a jedeme až do stanice T. Odtud pěšky přes náměstí Generála Humberta Delgada až k našemu hostelu „Paraty Alojamento Local“, kde máme zamluvené ubytování. Teď ještě do katedrály pro „credencial“ (poutní průkaz). Moje informace, že zavírají až v sedum večer, se ukázala jako mylná. Naštěstí vcházíme do katedrály asi minutu před šestou, kdy se skutečně zavírá a s malými problémky si kupujeme credencialy.
Před katedrálou je spoustu lidí a já najednou slyším češtinu. „Náhodou“ narazíme na manžele, kteří končí dovolenou a zítra se vrací domů 😀 .
Jana s Ondrou ještě chtějí koupit hůlky v Decathlonu, nakoupíme taky něco k snědku – výborné croisanty, a pak sprcha, vyprat si zpocené oblečení (ještě že jsem si s sebou vzala kus šňůry na prádlo a pár kolíčků) a spát.
