Ráno jsem vzhůru už před sedmou. Okna máme na dvůr a tak nás neruší pouliční kravál. Ještě přeperu pár kousků oblečení, abysme se do Porta vypravili zase čistí 😁. V noci se ale nastěhovali lidi do vedlejšího pokoje a tak to randál byl. Třískání dveří a hlasitý hovor přímo nám u dveří.
Nemáme nic k jídlu a tak se musíme vypravit do ulic. Zatím jsou ulice téměř liduprázdné. Petr se ptá, co je za den a díky tomu zjišťujeme, že je neděle. Nooo, obchody zavřené, snad ty snídaňivé kavárny budou otevřené. Jdeme do historické části města a ke katedrále. Ukazuju Petrovi výlohou s chobotnicema, tenkrát jsem mu ji tady taky fotila, tak to aspoň vidí na živo 😁. Cestou ke katedrále dostáváme k ochutnání mandlové sušenky (pamatuju si, že právě tyhle obchůdky každodenně nabízejí něco ze své výroby okolojdoucím) a jsou výborné. Ještě dvakrát dostáváme stejnou nabídku 😁.
Pak už jsme na náměstí před katedrálou. Už tu jsou nějací poutníci, ale i další turisti a protože je neděle, jsou tu i místní. Uděláme pár fotek a pak si jdeme pro razítko do credenciálu.
Před kanceláří je ostraha a vypouští dovnitř vždy jen pár lidí. Říkám, že chceme jen razítko a on se diví, že nechceme compostelu (potvrzení o vykonání pouti), ale my jsme skončili šedesát pět kilometrů před Santiagem a navíc nám o potvrzení ani nešlo. Tak dostáváme razítko a zase „razíme“ do úzkých uliček historického centra.
Sluníčko svítí, ale v těch uličkách je ještě hodně chladno. Vracíme se zpátky ke křižovatce, na které je velká kavárna a jdeme na snídani. Chtěla bych sedět uvnitř, protože je mi chladno a jeden stoleček se fakt našel. Dáme si kávu a opečenou bagetu se šunkou (jako skutečně plátky z kýty).
Po půl dvanácté jdeme ke katedrále, protože ve dvanáct hodin je poutnická mše. U bočního vchodu už je dlouhá fronta. Spoustu lidí si nese v ruce větvičky, nemáme ponětí, oč jde. Uvnitř katedrály už je celkem plno, ale najdeme místo v „lodi“, přes kterou „létá“ kadidelnice (Botafumeiro). Na tu se těším z celé mši nejvíc. V jednu chvíli procházeji kněží (neznám asi správné označení) mezi lidmi a kropenkou kropi všechny. Ti, co mají větvičky s sebou je zdvihají nad sebe pro posvěcení. Tak nevim, jestli to souvisí s nadcházejícími velikonocemi… Hodinová mše končí a botafumeiro se nekoná. Jsem přece jen trochu zklamaná. Myslím, že oba. Ale co, jdeme se ještě projít teď už přeplněnými uličkami, někde si ještě dáme kávu a třeba pivo nebo colu, posedíme u stolu na sluníčku (to už pěkně hřeje), a protože jsou běžné obchody zavřené, zajdeme si někam na pozdní oběd.
Nakonec si kávu dáváme hned za katedrálou (nejdřív jsme ji ale obešli kolem dokola velkým obloukem 😁) a pak si jdeme koupit ty úžasný mandlový sušenky, které jsme ráno ochutnali 😋. Pak se pomalu vracíme zpátky k hotelu, kde si asi dáme špagety, na které máme oba chuť.
Jdeme do restaurace, která se včera Petrovi zdála moc otevřená, a zjišťujeme, že má i uzavřené a celkem fajn prostory. Dáme si červené víno a v nabídce mají i špagety. Víno je fajn, ale špagety nic moc. Jakoby nebyly čerstvě uvařené, ale jen ohřáté v horké vodě (mají pak takovou zvláštní strukturu i chuť) a je to celé trochu nedochucené. A tak si jdeme ještě do té kavárny, co jsme seděli včera, na další skleničku vína, abysme si spravili chuť 😂.
Teď už jsem tak vláčná, že jsem zralá jít spát 😁. No ono už je skoro čtvrt na pět! V nohách máme víc než pět kilometrů, nohy mě bolí i ze stání v katedrále a fakt si neumím představit, že bych ty dnešní kiláky šla najednou! Pořád trochu pajdám (to si aspoň myslím, že trochu, na videích vidím něco úplně jinýho, tam je nějaký „větší pajda“ 😂).
Spaní se nekoná. Řešíme dopravu v úterý do Porta. Než jsme odlétali z domova, dala se koupit jízdenka na autobus za asi čtyři stovky. Od prvního dubna je nejspíš zdražení, protože ta jízdenka je teď pro jednoho přes šest stovek! No paráda. Jenže to je jízdenka s přestupem ve Vigo a na přestup máme pět minut. Jenže vůbec netuším, jestli je ten přestup na místě, nebo se musí někam dojít…. Ještě je možnost jet přímo bez přestupu, ale v tom případě stojí jedna jízdenka skoro stejně, jako dvě s přestupem. No a teď babo raď! Píšu dotaz na „fejsbůkovou“ skupinu, jak je to s tím přestupem a dostávám odpověď, že je to pořád stejný autobus, takže fyzicky se nepřestupuje. Tak jo, kupuju jízdenky levnější s přestupem a teď se děj vůle boží. No, realita se ukáže v úterý 😁. Tohle rozhodování bylo ale dlouhé, už je devět večer a tak snad konečně zalezu do „regálu“ a budu si na vnitřní stranu víček promítat nějaký prima film 😁.