Tak už to fakt začíná! Blíží se čas, kdy se musíme přesunout na letiště, kde máme spicha se Šárkou a Romanem. Na letiště nás veze Lenka, u které trávíme náš poslední den v roce v ČR.
Jsme na letišti. Na sobě máme jen mikiny (museli jsme jet koupit Petrovi novou, protože ji zapomněl doma a prý do letadla bude fajn). Chvilku po nás přijíždí i Šárka s Romanem a hned jdeme k odbavení zavazadel. Nemáme toho moc, ale budeme v Dubaji skoro půl dne a chceme se podivat po městě, tak abysme to nemuseli tahat s sebou. Pak jdeme hledat bankomat, ze kterého bych mohla vybrat dolary.
Bohužel bezúspěšně. A já mám v hotovosti pouze pár drobných eur. No nic. Vyberu na letišti v Colombu.
Sedáme si před „gejt“, kde čekáme, až se otevře. Dostavuje se hlad. Hned naproti nám je stánek, kde kupuju kuřecí sandwich, který si dáme s Petrem na půl. No jo, ale nejde otevřít!!! Křičí, asi se na něj budeme jen dívat….no ne, jdu zpátky do prodejny a prosím prodavače o otevření. Vezme kudličku a…..máme jídlo 😁
Vedle mě z druhé strany sedí arab. Pořád sebou šíje a tak mi to nedovolí pořádně usnout. Petr zase nespí z nadšení z letu, přesto, že nemůže ve tmě nic sledovat z okýnka. No, na pár minut se nám to povedlo, ale je tu děsný vedro! Mikiny jsme klidně mohli nechat doma 😁. Pak už ale pozorujeme svítání nad Arabským poloostrovem. Je to úžasný!
V Dubaji máme domluveného kluka Petera (žije v Dubaji víc než dvacet let) co nám ukáže pár míst ve městě a zase nás vezme zpátky na letiště. Vystupujeme z letadla a já už jsem nervózní z toho, že se na mě bude spoléhat s domluvou. No, já se i po čtyřech letech učení angličtiny více méně jako samouk cítím pořád na začátku 😂. Jo, umím toho víc jak kdokoliv z naší „výpravy“, ale stejně. Kdykoliv někdo zkoušel se mnou komunikovat, nejen, že se mi vypařily z hlavy všechna anglická slova, ale i ta česká. No a pak překládej, že jo? 😁
Nicméně se mi povedlo dát dohromady pár jednoduchých vět, které nás nasměrovaly ven z letiště (ono by se to povedlo každému i beze mě 😂). S trochou štěstí se připojuju k wifi a d omlouvám se s Peterem, kde ho najdeme. Super, čeká nás před východem z letiště 😁.
Dopředu jsme měli domluvu, co bysme chtěli vidět a tak se nemusíme už domlouvat 😁. Prvním místem jsou „Miracle garden“, kde teď kolem deváté ráno tam nemá být tolik lidí. Peter nám pomáhá koupit vstupenky a pak na nás počká u auta.
Je to obrovská květinová zahrada, kde je možné vidět i „Šmoulí vesnici“. Jsou tu i obchodníci, kteří nás lákají na své zboží, abysme u nich vyprázdnili své peněženky. Já jsem pořád bez hotovosti, takže mám skvělou výmluvu 😂. Jinak jsou všude k vidění zaměstnanci, kteří zametají spadané květy a listy. Po necelé hodině se vracíme k autu a jedeme dál.
Dubaj je neskutečně zajímavé město. Fascinuje mě, jak Peter popisuje rychle se měnící části města. Já jsem samozřejmě jako šílenec, který fotí snad každou zajímavou budovu (stejně si nebudu pamatovat, která je co 😂) a poslouchám přitom Peterovo povídání. Moc hezky se poslouchá. Má to tady vážně zmáknutý 👍.
Míříme k vyhlídce na „Palmový ostrov“. Podle Petera je to nejkrásnější vyhlídka a má pravdu. Výhled 360 stupňů v 52. podlaží mrakodrapu The Palm Tower.
Po zakoupení vstupenek prochazime chodbou, kde na stěnách rojektuje podmořský svět. Odtud vycházíme do místnosti, kde jsou také stěny podmořského světa, ale už k nám přichází průvodkyně, aby nám řekla něco o Palmové ostrově.
Nejdřív se dozvídáme, jak byl ostrov stavěn krok po kroku. Samozřejmě, že anglicky, ale s interaktivním videem na zemi, takže je to celkem pochopitelné. A pak…..ty výhledy, uff, nádhera.
Na některých místech jsou schůdky k lepšímu výhledu (samozřejmě skleněné 😁). Když na ně vylezu, cítím, jak se budova „hloupá“, no asi nic pro citlivky, ale mě se to docela líbilo 😁. Když se člověk, stojící na schodech trochu.nahne a podívá dolů, může vidět lidi, plavající v bazénu, který ke kolem dokola pod celou vyhlídkou.
Pak nás Peter veze na jeden z těch „palmových listů“ ostrova, kde má dům jeden Čech a kde se můžeme projít po pláži. Paráda 🙃.
Odtud míříme do Souk Madinat Jumeirah neboli „dubajských Benátek“, kde je tržnice a taky je tu největší vánoční tržnice (v tuto hodinu ještě zavřená) a kde je kolem tří velkých hotelů vystavěn umělý kanál.
Je naprosto k neuvěření, že tady všude dřív byla jen poušť a taky je úžasný, jak se vedle tradičních budov staví obrovské moderní mrakodrapy a že to ladí s jakousi „samozřejmostí“.
Máme i možnost vejít do hotelu, že kterého je krásný výhled na Burj al Arab, bez toho, že bysme si museli cokoliv objednat.
A odtud se vracíme zpátky na letiště. Peter je skvělý společník a má úžasný smysl pro humor. Má hodně zážitků že života v Dubaji a umí je zábavně vyprávět. Uvidíme se s ním i na zpáteční cestě, protože Dubaj se nedá prohlédnout za pár hodin 🙂. Už teď se těším.
No, teď bloumáme hladoví po letišti. Ve Starbucks si dáváme kávu (opět objednávám já 😂), protože je na nás znát únava z prohlídky ale i z nevyspání. Překvapením je, že nejmenší velikost má objem tři deci a je vážně silná a dobrá. Docela nás probrala 😂.
Když projdeme až k branám, dohání nás hlad až k McDonaldovi a KFC. Já tyhle „fástfůdy“ nemám moc v oblibě a tak vlastně ani pořádně nevím, co objednat. Nejspíš toho stejně moc nesním, ale aspoň Petr aby se najedl. A tak mu objednávám menu s krevetama, ty on miluje. Máme ještě dost času. Chci si naplnit láhev vodou do letadla, ale na záchodech teče jen teplá voda a ta se mi nechce pít. Asi hodinku před otevřením gatu posloucháme, kdy ohlásí náš let. Už by to ale mělo být, ne? No a tak se podívám na palubní lístek, na který mi napsali u odbavování, kam máme jít, a díky mé pochybnost, jestli jsme správně, zjišťuju, že sedíme na G7 místo na G6. Naštěstí je to jen pár metrů, ale u brány už stojí fronta.
Do prvního autobusu k letadlu se nedostáváme a tak čekáme na další. Přitom na nás promluví jeden z cestujících česky „taky jedete za teplem?“ A tak si krátíme čekání povídáním o Srí Lance 😁. On (na jméno jsem se nezeptala) tam jede už po páté. V hodně, ale opravdu hodně, klimatizovaném autobusu čekáme u letadla skoro čtvrt hodiny, než nás z něj pouští do letadla.
A další dobrodružství nás čeká…..