Mám objednaný kozí sýr a mám si ho vyzvednout v pátek ráno v Duchcově u mé holičky Petry. Petr je v práci, tak autem to nejde a mamča, která by mi ho mohla vyzvednout, je u lékaře. No nic, pojedu autobusem a zpátky bych mohla jít pěš……….. no ještě uvidím 🙂 . Dívám se na mapy, co je v okolí, protože i když sem jezdím dost často, nikdy jsem v okolí Duchcova nebyla. Tak jsem si naplánovala trasu něco kolem pěti kilometrů k jezeru Emma (Petro, fakt to není ta „Marina“ 😀 ), o němž jsem neměla ani tušení. Pak bych jela zase autobusem domů.
Je pátek ráno, autobus mi jede v sedum dvacet. Má i pršet, a tak si do batůžku kromě pití dávám ještě voděodolnou bundu a vycházím. Kousek od baráku se otočím zpátky, zapomněla jsem roušku!!! Bez ní do autobusu nemůžu 🙁 .
Autobus jsem stihla! V Duchcově jsem před osmou a ještě běžím k bankomatu vybrat hotovost na sýr. Petra mě už taky čeká (dopředu jsem jí upozornila, že si o sobě přečte na blogu 😀 ) a upozorňuje mě, že pokud jí budu fotit, musí mi fotku předem schválit :))). Ještě si vyfotím její yorkšírku Pinky. Fotky mám schválené 😀 .
Chvilku „pokecáme“ a já vyrážím na svou obchůzku, abych stihla zpáteční autobus. Ani jsem netušila, jak je tu pěkně 🙂 .
Cesta mě vede kolem zahrádkářské kolonie k Dubskému rybníku, kde si kousek zajdu (asi kilometr) po cestě kolem rybníka. Všude tu sladce voní bezové květy.
Pak se vracím k rozcestí a vyrážím k „Duchcovské marině“ a jezeru Emma. Kousek od rozcestí vidím na kraji cesty nějaké zvíře a doufám, že se mi podaří ho vyfotit. Vidím, že je to kuna, jenže jak se přibližuju, kuna skočí nejdřiv do křoví, odkud na mě chvilku kouká její hlava 😀 , a pak uteče. Takže fotku nemám, ale zážitek je to fajn 😀 .
Kolem cesty to krásně kvete. Jsem kousek od města a přesto je tu krásná příroda. Cestou vyruším i spící srnu. Čekám, kdy začne pršet, ale místo toho se vyjasňuje a slunce začíná pěkně připalovat. Ještě že jsem si vzala kšiltovku :))).
Je vedro, tak snad mi ten kozí sýr v batohu vydrží :). Tady se nedá nikde schovat před sluncem. I tak si to užívám 😀 . Před sebou už vidím jezero Emma.
Jsem kousek od náměstí a mám chuť na něco studeného. Nejdřív myslím na pití, ale nakonec si v cukrárně kupuju skvělou zmrzlinu (meruňková a jahodová) :))) a pomalu jdu na zastávku autobusu. Jenže….
Hele, támhle jede „pětsetjednička“!!! Vím, že nedoběhnu, ale i tak bych musela tu zmrzlinu vyhodit. A tak zkouším volat bráchovi, jestli má čas a mohl by mě odvézt domů, protože další autobus jede až za dvě hodiny! A mám štěstí 😀 .
Přijíždí za necelou čtvrthodinku, takže jsem doma ještě před tím, než začne pršet. Prší až půl hodiny poté 🙂 .
