První červnový víkend jsem naplánovala výlet pro tři. Tentokrát jde i můj mladší syn Kája, tak to moc nepřepísknout, aby to nebyl poslední výlet, na který s náma půjde 😀 . Počasí ale nevypadá moc přívětivě, tak na poslední chvíli měníme trasu.
Vyjíždíme kolem deváté a ještě si jedeme koupit nějaké ovoce s sebou. Začíná pršet a my doufáme, že to tak nebude celý den.
Jedeme na Fláje, měl by tu být plavební kanál (Neugrabenflöße), který vede až do německého města Clausnitz. Půjdeme podél něj až k Českému Jiřetínu a pak odbočíme na Horní ves a po červené značce se vrátíme zpátky k přehradě.
Parkujeme u studánky a vyrážíme po silnici kolem přehrady a nového informačního centra, kde jsou i toalety. Asi po kilometru odbočujeme do lesa.
Je tu stezka protkaná kořeny stromů. Je chladno a každou chvilku slabě prší. Cesta je pěkná a i když tu nejsou žádné výhledy, baví nás. Potkáváme i první výletníky, kteří nás míjejí v protisměru.
První výhled dál, než jen na stromy, je nad kamennými schůdky a odtud už by to měl být jen kousek k Jiřetínskému vodopádu.
U vodopádu jsou další dva výletníci. Vlastně je vodopád přímo pod cestou, která je chráněná zábradlím. Petr schází z cesty blíž k vodopádu, aby ho mohl líp vyfotit, zkouším taky sejít, ale je to trochu prudké a není tu žádný stromek jako opora, tak raději zůstávám na cestě 🙂 .
Od vodopádu je další výhled.
Po dalším kilometru se dostáváme na silnici. Tady odbočujeme z plavebního kanálu, který pokračuje ještě dál do Německa a napojujeme se na turistickou trasu E3.
Kousek před napojením na trasu E3
Po silnici, která prochází i chatovou oblastí, jdeme asi jeden a půl kilometru k dalšímu „rozcestníku“, kde je i odpočívadlo. Tady scházíme ze silnice na štěrkovou cestu.
Odpočívadlo
Po necelých dvou kilometrech přicházíme k ukazateli „Puklá skála“. Protože jsem koukala předem do map, věděla jsem, že kolem půjdeme. Vede k ní celkem prudký kopec, ale já jsem neváhala ani chvilku a jdu tam. Klukům se moc nechtělo, ale nakonec šli taky 😀 .
Udělali jsme fakt dobře, protože tohle je TOP celého výletu!!! Petr odbočil hned ke skále a lezl na ní spodem, já šla ještě víc nahoru do kopce. Tam jsem objevila cestičku ke skále a celkem pohodlně jsem mohla vylézt nahoru, jen s oporou jedné ruky 😀 . Supeeeer!!! Trochu jsem se bála, že se nahoru nedostanu a uvidím ten výhled jen na fotkách.
Nahoře se mi až zastavil dech!!! Nádherný pohled na celou Flájskou přehradu!
Kája zůstal pod skálou, výhled ho neláká (spíš se mu nechce lézt nahoru 😀 ).
Na Puklé skále
Od Puklé sklály je to něco přes dva kilometry na silnici, po které jsme došli až k zaparkovanému autu.
Necelých třináct kilometrů v nohách bez odpočinku ale s velkým uspokojením :))). A neodradilo nás ani počasí! Už se těšíme na další výlety 😀 .
