Noc nebyla moc dobrá. V půl druhé se přihnali sousedi a dělali docela rachot, než ulehli. No a víno v mých útrobách taky hledalo vhodnější polohu . Nakonec jsme to zvládli já, víno i sousedi 😂.
Na snídani jdeme zase kolem deváté. Všechna místa venku jsou obsazená a tak musíme být uvnitř. A zrovna jsme se strefili na místo, kde stůl je jak loď na rozbouřeném moři, ale nás to nemůže rozhodit 😁. Po půl jedenácté vyrážíme k moři. Dneska přece jen o něco později. Od včerejška se moře víc neohřálo, ale dneska jsem namočená neskutečně rychle (Petr opět silně odolává 😂). Jdeme oschnout na lehátka. Petr nemá problém se vyvalit a ležet, mě to neskutečně nebaví, tak sedím a koukám kolem.
Dva chlapi si hrají s holčičkou na písku a chlapi z toho mají ohromnou radost 😁
Pak přemýšlíme, jestli už půjdeme nebo ne. Ale než se stačíme rozhodnout, jestli budeme u moře nebo půjdeme zase courat, jsou tu výběrčí lehátkovného a nás ta nerozhodnost stojí bezmála čtrnáct euro 😜. Tak teď se odtud tak rychle nehnem, abysme za ty prachy ty lehátka taky užili. Poučení z toho plyne takové, že vypadnout musíme nejpozději v jedenáct (jako včera 😁), tedy pokud počasí další dny dovolí.
Výběrčí v akci
O chvíli později jdeme znovu zkusit, jestli je voda teplejší……není, ale Petr v to pořád doufá . Prý má kulky až v krku, jak je voda studená 😂. Už je na pláži víc lidí a tak jen na slunci trochu oschneme, sbalíme si svý saky-paky a jdeme se někam napít a najíst. Dneska jsme si s sebou nevzali ani vodu na pití a já mám žízeň. Chceme vyzkoušet jinou restauraci a tak vycházíme do restaurace Maria Eugenia. Opět na nás zkoušejí němčinu. Koukám, že se svou angličtinou tu díru do světa neudělám a tu trochu němčiny z dětství už jsem zapomněla. No nic, kde je vůle, tam se dá domluvit 😁. Dostáváme jídelní lístek ve formě prostírání. Petr už od prvního dne váhá nad paellou, ale nakonec volíme pizzu. Nasytí a není tady tak drahá. Když nám ji přinesou, porovnávám ji s pizzou v La Fontaně. Je na první pohled o dost menší, ale jakmile začneme jíst, jsme oba spokojeni (i když Petr si „pizzu Diablo“ představoval přeci jen krapánek ostřejší 😁). Menší, ale sytá! No a nakonec si všimnu na „prostírání“, že paella je minimálně pro 2 osoby, a protože já o ni nestojím (spíš o ty mořský potvory!), bude si muset nechat zajít chuť anebo se přežrat 😂.
Je fajn pozorovat okolní ruch a přitom si užívat dobré jídlo
Po jídle na mě padá únava a mám potřebu dospat noc. A pak bysme se mohli jít projit večerním městečkem 🤔. Takže se vracíme na ubytko. Dneska se u nás uklízelo. Včera si Petr myslel, že zapomněl zamknout dveře (všechno bylo tak, jak jsme to nechali, jen okenice byly zavřené), ale dneska opět dveře nezamčené. Bylo ustláno, dostali jsme čisté ručníky a byla vypnutá lednice?! Máme v ní nějaké jídlo, tak proč?
Rostliny kolem hostelu
Únava ale dělá své a já velmi rychle usínám. Probouzím se kolem páté. Petr je ve sprše a já zjišťuju, že ta chvíle sušení se na slunci, má trošku následky 😁. Dám si taky sprchu a mažu se indulonou. I Petr se zbarvil trochu do červena. Pak si dáme večeři z vlastních zásob a kolem sedmé vyrážíme do večerního městečka. Máme žízeň, ale já určitě dneska nealkoholuju 😁. Projdeme se hlavni třídou a pak scházíme směrem k pláži, podél které jdeme až do restaurace, která mě včera zachránila 😁.
Západ slunce na pláži
Sedáme si hned na kraj, abysme měli výhled na moře. Petr má chuť na kafe a já mám jen velkou žízeň. Dnes tu není ten šikovný číšník ze včerejška a zase máme pocit, že jsme dlouho neviditelný. Jen k německy mluvícím se tu vybíhá až před restauraci. Nakonec k nám přece jen obsluha přijde. Ptám se na koktejl bez alkoholu a tak mi nabízí mojito. Tak jo 😁. Kafe i mojito jsou dobrý a k tomu ještě ta hudba moře….nádhera! Slunce zalezlo a v tu ránu je chladněji. Ale být v tílku je pořád snesitelný.
Zaplatíme a přesouváme se trošku dál od moře, od kterého teď trochu fouká. Jdeme do La Fontany a chceme si dát zase nějaký koktejl. Petr by si klidně dal něco s alkoholem, ale to tu nenabízejí. Tak si dáváme fantastickou piña coladu z čerstvého kokosu a ananasu, mňam! Než dopiju tu ledovou dobrotu, cítím chladný vítr na zádech, až mi chvilkama naskakuje husí kůže 😁. Tohle je ale fakt boží a je to lepší, než zmrzlina 😋.
Pak už si jdeme do obchodu koupit něco k pití s sebou na ubytko a vracíme se. Kolem nás projíždí policejní auto a chvilku na to nás míjejí dvě policejní motorky, které jsou rozeznatelné už z dálky pro své modré světlo.
Hotely naproti přes ulici
Byl to prima den, i když trochu dražší 😁.