Moje postel vrže! To jsem zjistila sice už včera, ale v noci mě to občas i vzbudilo. Když já neumím ležet bez hnutí 🤪. Přesto jsem ráno v pohodě. Na snídani jdeme v devět. Probíhá to formou švédských stolů a proto, že to tu není moc velké, se jídlo průběžně doplňuje. Nechybí různé pečivo (sladké i slané), uzeniny, sýry, káva, mléko, čaje, džus z čerstvého ovoce a pak různé snídaňové směsi. Káva mi moc nechutná, ale já mám hodně mlsný jazyk 😂.
Po snídani se chystáme k moři. Snad najdeme odvahu a vlezeme do té studené vody 😁. Po desáté hodině už lezeme do vody. Pomalu….hodně pomalu 😂. Nakonec jsem to já, kdo se potopí až po krk. Petrovi to trvá o poznání dýl 😁. Moře je tu naprosto čisté a docela mělké do velké vzdálenosti. Skvělý pro rodiny s dětmi. Ve vodě je jen pár lidiček, ale nutno podotknout, že sem lidi teprve přicházejí. Chvilku se sluníme a pak….bože, já se snad pos…. Jenže kam tady jít? Já si nemůžu ani stoupnout, natož abych někam došla! Po pár minutách se mi trošku uleví, ale ne nadlouho. Celá situace se několikrát opakuje. No nic, musíme se převlíknout a dojít do restaurace. Je jich tu kolem pláže dost a jedna je jen pár metrů od nás. Objednávám pivo a colu a hned pak běžím na záchod. Uff, to se mi ulevilo, ale mám pocit, že tohle není konečná. Ale den si tím zkazit nenechám 😁.
Z restaurace jdeme procházkou do Lidlu. Všimli jsme si ho, když jsme včera vystupovali z autobusu. Tam si kupujeme pečivo a něco na něj a taky jsme si koupili láhev červeného vína „Primitivo“, které máme moc rádi a celkem nás překvapilo, že ho tady vůbec mají a navíc za stejnou cenu jako u nás 😁. Moje „starosti“ se zase ozývají! Už cestou do Lidlu. Snad to nikde „nevytrousím“ 😂.
Kolem nás je slyšet hlavně němčina. V podstatě i v restauracích jsou jídelní lístky ve španělštině (pokud to není katalánština), angličtině a němčině a na kilometrem úseku jsme si všimli dvou německých pohotovostních center. Teď už asi víc chápeme předcházení si německy mluvících turistů v té restauraci, ale stejně půjdeme raději tam, kde nás obslouží ochotně a s úsměvem na tváři 😁.
Restaurace La Fontana, tady jsou usměvaví na vsechny
Zvládám celou cestu zpátky na ubytko. Ještě pouštím Petra na malou, ale pak už je to jen tak tak 😂. Tohle bych ani vytrousit nemohla, páč tohle vyteklo samo 😂😂😂.
Je celkem fajn teplota
Dáme si chvilkovy odpočinek, abych trochu dobila telefon a můžeme vyrazit na pozdní oběd. Chceme jít do restaurace, kam včera Petr nechtěl, že ještě omrkneme další. Jenže tady je zavřeno. No nic, půjdeme tam, co jsme si včera dali pizzu (La Fontana). Dneska si ale dáme něco jiného. Vybíráme….kruci, zase to vypadá na pizzu….ale ne, v poslední chvíli se rozhodujeme pro špagety. Petr s plody moře a já…no jasně, že bolognese 😂. A zase je to moc dobrý. Při placení nechce vylézt z přístroje lístek. Ukáže se, že platba neproběhla. I bez znalosti řeči se dokážeme domluvit na tom, že ani mě nic nebylo strženo z účtu a proto můžu bez obav přiložit kartu znovu.. Dostáváme nabídku nějakého drinku jako kompenzaci za problém, ale s díky a úsměvem odmítáme. Chceme se projít a proto jsem si nedala ani víno, včera mi po vínu ztěžkly nohy 😂.
Jdeme opačným směrem než obvykle. Zajdeme do uličky, kudy bysme se měli dostat ke skaliskům, které vidíme z pláže a kde by měly být nějaké vyhlídky. Cestou nás míjejí káry, které se dají pronajmout. Jezdí tu s nimi spoustu lidí.
Neslyšíme jinou řeč, než němčinu. Objevujeme malou pláž a za ní skalnatý kopeček , na který jdeme i přes to, že je tam cedule s oznámením, že je tady vstup s možností úrazu z uklouznutí. Chodí sem nejspíš celá procesí, protože je tu krásně vyšlapaná cestička a dokonce se.mijime se starším párem. Je tu nádherný výhled. Samozřejmě děláme milión fotek 😂.
Vracíme se zpátky, ale nechce se nám jít hned do ubytování, je teprve čtvrt na šest, takže příliš brzo. Jdeme najít restauraci, kde bysme si dali jen něco k pití. V jedné boční uličce je (zase) italská restaurace, kde si objednáváme červené víno. Mají fakt dobré italské víno. Vypijeme každý sklenku a chci zaplatit, ale číšník nás láká na další sklenku. Petr si dá říct a tak dáváme druhou 😁. Myslím, že další bych nezvládla 😂. Za chvilku z reproduktorů slyšíme zpívat Hanku Zagorovou a Drupiho a navíc nám číšník přináší každému brusccetu s rajčaty a kouskem slanečka s olivovým olejem – hernajz, to je dobrota! Ani jsem to nestačila vyfotit 😂, jen prázdný talíř. Pak už ale platím (dvacet čtyři éček 😱) a odcházíme do ubytka, kde na nás čeká lahvinka „primitivního“ vína 😁.
To zas byl den, nabitej zážitkama 😁. My toho vína ztrestali celou láhev 😜. Teď už jen „padnout“ do postele a spát 😁.