Přestože je ještě léto a sluníčko se nás snaží lehce usmažit, podzim se nezadržitelně blíží. Ještě ale nejsme připravení! Komín už sice stojí, ale nemáme žádné dřevo a ani špalek na štípání dřeva. Stojíme před otázkou, kolik toho koupit. Někde jsem se dozvěděla, že v maringotce se protopí asi pět až sedum kubíků dřeva. A tak hledáme nějakého dodavatele. Pořád jsme ještě ve stadiu budování a tak pořád něco doděláváme, vylepšujeme, budujeme….
Dodavatele máme a dřevo je objednané 🙂 . No jo, ale kamna jsou ještě nevypálená, to by chtělo udělat ještě před „topnou sezonou“, že jo? A tak kupujeme dva pytle štípaného dřeva v Baumaxu. No co, vyzkoušet se to prostě musí 😀 . Petr se pokouší rozdělat oheň. Říkám mu, že to chce víc „třísek“ a tak je jde naštípat, zatím na betonové dlaždici 😀 . Já jsem v životě ještě oheň nerozdělávala, ale nějak se mi to chce vyzkoušet :))). Každej nějak začíná, ne? A tak než Petr přinese další třísky, vrazím do kamen trochu starých novin, pár třísek a zapaluju oheň……. páni!!! Ono mi to fakt hoří!!! 😀 Petr přináší třísky a čumí na kamna a říká: „ty jsi úplná jeskyní žena! Muž přijde a oheň už hoří 🙂 „.
Všechno, co jde, otevíráme, aby se ten smrad z kamen dostal co nejrychleji ven. Ale ten pohled na plameny je úžasnej! 🙂 Máme štěstí, Janík našel špalek na štípání za solidní cenu. Kupujeme! A taky už se nám veze dřevo. Objednali jsme měkké i tvrdé a od obojího rovných pět kubíků!!!
Jen uklidíme první várku dřeva, hned další den přijíždí druhá. Podzime, už můžeš přijít 🙂 .
Teď už můžeme začít prozkoumávat okolí. Jako první se jdeme projít do Panenského Týnce. Nedělní ráno je mlhavé, ale sluníčko má pořád velkou sílu a tak za chvilku jsou teploty velmi vysoko 🙂 .
Jsem nadšená. To courání mi fakt už chybělo 🙂 . Na mapách jsem objevila kousek od Panenského Týnce rybníček a tak míříme k němu. Cestička k rybníku je travnatá a tak máme za chvíli máme od rosy mokrý boty. Miluju mokrý boty hned po ránu 😀 .
Ten pohled na rybník nás nadchnul. Nádhera!!!
Pak už se stáčíme směrem k nedostavěnému gotickému chrám Panny Marie. Jsem ráda, že tu jsme celkem brzo, kdy ještě nedorazily davy turistů. Pozoruju ptáky, kteří co chvíli rozvíří vzduch nad „sloupovím“ lodi chrámu, zakrouží nám nad hlavou a zase usednou, aby tuhle podívanou opakovali pořád dokola 🙂 .
Po super pěším výletu si užíváme nebeského divadla – západu slunce.
V dalších dnech jedeme za známými Marií a Petrem, kteří bydlí nedaleko Roudnice nad Labem. V Roudnici si dáváme kávu a báječný punčový dortík 🙂 . Maruška byla moje spolužačka na střední škole a čas od času se za nimi jedeme podívat.
Cestou domů pozorujeme další super západ slunce :))). Málem jsem zavařila mobil :))).
Po výletě je opět čas na nějaké to „budování“. V maringotce je celkem málo místa, ale úložný prostor je přece jen nutný. Stavíme skříň. Pak už přesouváme věci z jednoho místa na místo druhé (škatulata batulata… 😀 ).
Ale najdeme si čas i pohostit návštěvu kávou a čajem 🙂 . Přijela Jitka a Štefan. Hned druhý den přijíždí „omrknout“ Rapetku i Ivča s Karlíkem. Jenže já jsem mobil ani nevytáhla, takže žádné fotky nejsou 🙁 . Je pravda, že po mobilu sáhnu vždycky, když se nebe „předvádí“ nebo když se jdeme „cournout“, doma si poslední dobou nějak víc užívám bez mobilu :))).
Dalším výletem do okolí je zřícenina hradu Žerotín. Pozůstatky hradu jsou přímo v obci na malém prostranství, ale moc se mi tady líbí 🙂 .
Pak jsme ještě chtěli omrknout Kiosek u Rybníka. Otevírají až odpoledne, tak se jdeme projít do lesa za rybník, kde objevujeme osadu Modrá zátoka, kousek dál je i tábor.
A v neposlední řadě objevujeme úžasnou studánku s moc dobrou vodou 😉 .
V lese kolem studánky jsme si taky nasbírali houby 🙂 . Jen před pár dny jsme se při jedné zpáteční cestě prošli taky lesem a ani tady to nebylo marné 😀 .
Některé houby zůstaly dál v lese, jen jsem je fotila, jiné skončily v hrnci jako guláš, pod maso a taky smaženice 😀 .