14. Tak už?

Páteční noc! Probouzím se v půl druhé a jdu na záchod. Když se vracím do postele, všimnu si, že mi bliká mobil. Juknu a…….. zpráva od Báry: „právě sekaj“! Co? Fakt? Rozdýchávám potřebu okamžitě vzbudit Petra :))). Jenže teď se mi už nedaří usnout. Nacpu si do ucha sluchátko „empétrojky“ a zaposlouchávám se do hlasu Jana Hyhlíka a další kapitoly Harryho Pottera. Na chvíli usínám. Kolem půl páté jsem zase vzhůru, tentokrát je vzhůru i Petr, tak mu oznamuju tu radostnou novinu 😀 . Teď už neusneme ani jeden :))).

Hned ráno volám Báře, jestli je posečeno celé pole (hlavně nás zajímá ta část, kterou budeme převážet Rapetku) a odpověď je, že ne. Dobře, jedeme na „místo činu“ obhlédnout situaci, abysme mohli dát vědět Tondovi. Cestou ještě kupujeme nějaké dlažební kostky pod maringotku.

Hmm, tohle vypadá moooc dobře, je posečený celý okraj pole a navíc je krásně sucho 😀 . Jenže….

Posekaný okraj pole a výhled na České středohoří

…jenže Tonda nemá čas. Bude ho mít až ve středu nebo čtvrtek 🙁 . No jo, ale na další týden hlásí deště :(((. Tak, teď to začíná být sázka do loterie. Večer jedeme na divadelní představení do Tvrze Divice i s mamčou, tak snad přijdeme na jiné myšlenky.

Je super mít báječné kamarády, jako třeba Šárku, díky které máme lístky 😀 . Tady jsme ještě nebyli. Jdeme se projít „Panskou zahradou“, která má být po setmění nasvícená. Je to tady krásný.

Vstup do Panské zahrady v Divicích

Jsme zvědaví i na představení „Starci na chmelu“. Dominantou tvrze je kamenná věž. V přední části je jeviště a hlediště, v zadní části jsou „jarmareční stánky“ s občerstvením, keramikou a dalším zbožím a také je tady Hostinec.

Představení bylo super. Zpátky k autu to znovu bereme přes Panskou zahradu. Já jako obvykle fotím všechno i po tmě 🙂 . Musím říct, že se jim to vážně povedlo. A my fakt nemysleli na Rapetku 🙂 .

Osvětlená Panská zahrada

Neděle. Už od rána prší! Deštivo má být celý týden a tak to pro převoz Rapetky nevypadá moc dobře. Dneska má přijet Lenka. Chtěli jsme si udělat malý nedělní výlet, že někde posedíme na sluníčku. Naštěstí se déšť trošku umoudřil a tak je nám dopřána aspoň malá procházka k rybníkům.

Rybník Hranáč

Ujasňujeme si, co všechno ještě potřebujeme „dozařídit“, než se Rapetka přiveze. Petr objevuje IBC kontejner na vodu od minerálky a plynovou láhev s půlkou náplně za „slušný prachy“ a tak kupujeme. Když už jedeme „domů“ převzít kontejner na vodu, rovnou přiděláváme schránku a konečně fotím naše uložené věci 😀 .

Při zpáteční cestě smutně sledujeme, jak se zase stahují dešťové mraky 🙁 .

Večer si jdeme sednout „na jedno“ (pro mě raději víno) s Karlem 🙂 a kvůli dešti se z venkovního posezení stahujeme dovnitř restaurace.

Šárka nám zajistila další vystoupení v Divicích. Jsme zvědaví, jak to bude probíhat, pokud sprchne. Mamča s námi tentokrát nejede. Cestou tam projíždíme silnou průtrží mračen (teď už se tomu tak neříká, ale jsem ze „starý školy“ 😀 ). I v Divicích je zataženo.

Tentokrát jsi jdeme s Petrem sednout do „Divadelního baru“. I tady se mi moc líbí 🙂 .

Divadelní bar

Protože je zataženo, jsou na židlích připraveny pro každého diváka pláštěnky. Prostě DOKONALÉ :))). O přestávce si jdeme dát chleba se škvarkovou pomazánkou spolu se Šárkou – mňam!

Je čtvrtek. Ráno jedeme omrknout pole, jestli by se dalo po něm jet. Bohužel drobně prší, ale po poli by se dalo při trošce dobrý vůle přivézt Rapetku. Petr volá Tondovi a posíláme mu i fotku pole. Jemu se to moc nelíbí a tak přemýšlí spíš o sobotě. No jo, jenže další deštivé dny pole podmáčí ještě víc 🙁 . Nicméně souhlasíme s ním. Obává se, že by zapadl se svým „náklaďáčkem“. Na zahradě nám Janík (to je Báry syn) řeže nějaké ovocné větvičky do klece pro máminu novou andulku a volá Tonda s dotazem, jak to tu vypadá s počasím. No neprší a dokonce svítí sluníčko. Odpověď: „tak jo, tak bysme to přivezli“. Fakt? Vážně se to uskuteční DNESKA? Supeeeeeer!!! Jsme děsně natěšení :))).

Zase drobně prší!!! Nicméně Tonda přijíždí s Rapetkou chvilku před půl pátou. Letím k oknu udělat první fotku!!! 🙂 Pak už letíme s Petrem ven, abysme byli u TOHO! Když Tonda najíždí na pole, vidím, jak se Rapetka naklání na stranu! Přestávám dýchat…

…dobrý, nic se nestalo 🙂 . Jen jsme překvapeni „náklaďáčkem“, my fakt čekali něco většího 🙂 . Teď se obáváme i my, že „zapadne“ do pole.

Tonda dojel skoro až k bráně. Tak, teď už to dál nepůjde, protáčí se zadní kolo! Jdeme žebrat o pomoc k sousedovi Jardovi, který má traktor. Ani tak to není úplně snadné. Je potřeba Rapetku nasměrovat správně do brány.

Nebudu kecat. Pořád jsou chvilky, kdy přestávám dýchat! 😀 Ale pak už je Rapetka na zahradě. Ještě srovnat rovnoběžně s plotem (Janík je docela pedant na estetiku 🙂 ) a pak „usadit“ Rapetku a vyvážit ji do roviny. I tohle zabírá dost času, ale Tonda s Karlem a Radkem (oba se podíleli na výrobě Rapetky) jsou sehraný tým. Pak ještě postavit verandu…

…a po dešti se na nás přišlo podívat sluníčko 😀 .

Bára navrhuje „křest“ a hned běží pro „šáňo“. Jedno alkoholické a pro řidiče „nealko“. Tonda mě překvapuje tím, že si pamatuje jméno „Rapetky“, no není senzační? 😀

Tak už si můžeme všichni oddechnout 🙂 .

Zleva Tonda, Radek a Karel

Ještě „seštelovat“ okna, aby se daly dobře otvírat a zavírat. Pak mě Janík zavírá do „koupelny“. Nevylézám, jen čekám s mobilem v ruce na to, kdo první otevře dveře…

Bára obdivuje „koupelnu“

Pro dnešek toho máme dost! Zavíráme dveře a na nich objevujeme „tajného cestovatele“ křížáka, kterého samosebou hned musím vyfotit 😀 .

Pak už jedeme zpátky „do kempu“ k mamce. Víme, že to ještě pár dní potrvá, než se do Rapetky nastěhujeme, ale už máme své DOMA 🙂 .

Jsme unavení, ale oslavit se to musí 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *