Víkend strávím v Doníně u Báry. A protože kopce jsou teď nad mý síly, v sobotu odpoledne si vyjdeme po rovinkách v okolí. Bára mluví o nějaké vyhlídce, a tak jí hledám na mapách, bohužel, tahle vyhlídka na mapách není. Bára jen ví, že existuje, ale taky na ní ještě nebyla. A tak se teda necháme překvapit :))).
Vycházíme po čtvrté opoledne. Je teplo, i když se nám nad hlavou honí mraky. Jde s námi i Janík a Milan. Vlastně Janík jede na kole.
Procházíme Donínem a pokračujeme směrem k Toužetínu. Člověk by řekl, co se dá vidět na „placce“, ale nenechte se mýlit 😀 . Už cestou k Toužetínu jsou (alespoň pro mě) moc pěkný výhledy.
Kolem zámku v Toužetíně to bereme zadem kolem pole. Kolem rybníku dojdeme na cestu směrem k Bytinám.
Líbí se mi kontrast zelené s šedou oblohou. Miluju mraky, líbí se mi, jak jsou různě „poskládané“ v tom vzdušném prostoru 🙂 .
Tady na cestě už potkáváme i jiné lidi. Jen Janík se nám jaksi vypařil, nejspíš už je na vyhlídce a čeká na nás 🙂 . Já jako obvykle fotím naprosto všechno, co vidím. A to, co vidím, je fakt nádherný 🙂 .
Cesta je pěkná, jen místy se musíme vyhýbat loužím z nedávných dešťů. I když jdeme k výškovému bodu, jdeme vlastně skoro po rovince, takže mi nehrozí žádný nutný sedací odpočinek 😀 . Taky se cestou hodně nasmějeme :))). Pak projdeme zarostlou částí cesty a pak……
Ten výhled vám vezme dech. A to fakt nejsme na žádném kopci! Dokonce jsou nádherný i ty pole s řepkou (z patřičné vzdálenosti 😀 ). Jen co tohle vyfotím, zjistím, že fotka je ve formátu RAW a to je prostě pro mě BOMBA!!! 😀
Mraky se začínají černat a tak se zdržíme jen, abysme se dostatečně pokochali výhledem a pak už se raději vracíme zpátky.
Cestou zpátky zvoní Báře telefon. Teprve teď mi došlo, že jsme Janíka nikde nepotkali 🙂 . Byl na vyhlídce, pak se vracel a myslel si, že nás potká. Vrátil se i zpátky domů, jenže neměl klíče a tak dojel k babičce, aby mohl zavolat a zjistit, kde jsme, protože na kolo si telefon nevzal. Minuli jsme se, když jsme obcházeli zámek zadem 😀 . Pak už se vracíme zpátky po silnici.
V nohách máme krásných sedm kilometrů, déšť si dal na čas a tak jsme ani nezmokli a ještě jsme mohli jít vyzkoušet proutkaření na zahradu 🙂 .
Od Báry víme, že cesta k Bytinám byla pravděpodobně zámeckou cestou, kterou jezdívalo „panstvo“ k zámecké vyhlídce a prý se dá tudy dojít až do Loun. Báječná procházka. Těším se, že to tady taky „procourám“ křížem krážem 😀 .