Ráno nám eL dělá snídani do postele 🙂 . je to skvělý 😀 . S Karolčou jsme za chvíli sbalené a eL nás veze na autobusovou zastávku ve Vonoklasech, kde nás včera nabírala. Jsme tu chvilku po deváté a vyrážíme. Procházíme kolem radaru a i když auto kolem žádné není, změří nám rychlost 34 km/h, což nás hodně pobavilo 😀 . Je příjemně, ještě není pařák a tak nám cesta krásně ubíhá.
Po pěti kilometrech jsme v obci Mořinka, kde by měla být hospoda. Těšíme se na kafe a něco k snědku, bohužel pondělí a úterý mají zavřeno. Tak posedíme na lavicích, které jsou ve stínu a posloužíme si z vlastních zásob. Po asi dvaceti minutách opět vyrážíme.
Cesta je pohodová, žádný velký kopec a tak máme v půl jedné v nohách deset kilometrů. Zastavujeme se na jídlo pod Karlštejnem v restauraci Pod hradem. K našemu překvapení se tu opět setkáváme s poutnicemi Erikou a Jitkou, které tu už nějakou dobu sedí 😀 . Pak zjišťujeme, že holky jdou jinou trasu svatojakubské pouti (železnou), takže se s nima loučíme.
Odpočíváme až do tří odpoledne, protože je neskutečný vedro 🙁 . Pak si trochu zajdeme špatným směrem, ale naštěstí ne moc :))). Když dojdeme na tu správnou, je před námi KOPEC! 😀 . A kdyby jen to, to vedro pořád neustává!!! Začínáme se pohlížet po vhodném místě na spaní.
Louka nad Karlštejnem se nám líbí 🙂 . V osm hodin večer máme spaní připravené. Karolča říká : „A to budeme jako jen ležet?“ Spustila tím lavinu smíchu, který ustal až kolem desáté hodiny, kdy posíláme fotky na fb. V nohách máme necelých 13 km, ale my jsme spokojené. Nejde nám o míle, ale o úsměvy (citát Lucie Kutrové alias Goldielocks, nebo holka s bucket listem) a taky o to, aby nás to bavilo 😉 . Tak uvidíme, co má pro nás zítřek nachystáno 😀 .
Mimochodem kolem nás je plno klouzků!!!